Jdi na obsah Jdi na menu
 


9. kapitola- Nové pouto? Snad...

25. 5. 2009


Bylo kolem deváté večer, Konoha zalitá tmou a ona seděla na posteli s myšlenkama na dnešek. Přemítala o všem, co své nové týmové partnerce a nyní i kamarádce pověděla. Netušila, jak to bude dál, přemítala, jestli udělala dobře. Byla nervózní z toho, že jí možná řekla a popsala příliš věcí najednou, ale zároveň se cítila o něco lehčí. Jakoby se zbavila o polovinu tíhy svého břemena.

Sakura si s ní povídala přinejmenším tři hodiny a za tu dobu se dívky sblížily, přestože byly velice odlišné. Růžovovláska neviděla v Aki sokyni jako v Ino; možná i proto se jí zcela otevřela. Aki si z ní vzala příklad a řekla jí téměř všechno. Sakura to vzala mnohem lépe, než by Aki bývala čekala. Byla jí za to velice vděčná, mnohem víc než dala najevo. Nikdy si s nikým tak dlouho nepovídala, přestože většinu času pak mluvila jen Sakura. Díky ní se dozvěděla, jak to v jejich vesnici chodí a taky něco málo o poutech mezi týmovými partnery.

Přitáhla si kolena k sobě, zády opřená o zeď a hlavu zabořila do malého polštáře. Pokojem se nesl její přidušený povzdech.

,,Zítra je trénink..." zahuhňala do polštáře a zašklebila se. Moc toho neuměla, až na jednu jedinou podstatnou věc, kvůli které se u Akatsuki ocitla. Když dnes časně ráno mluvila poprvé s Tsunade, neříkala úplnou pravdu. Moc dobře věděla, proč na ni Akatsuki používali své techniky. To ale neřekla a nezmínil se o tom ani před Sakurou. Bála se, že by i oni neodolali představě větší síly a zachovali by se úplně stejně...

Byl tu však ještě další problém, kterému musela čelit. Rozhodně s ním nechtěla spolupracovat, ale vypadalo to, že nebude mít na výběr. Raději se Sakury na Sasukeho už nevyptávala. Byla si sice jistá tím, že dívka pochopila, proč se k němu chovala tak nepřátelsky, ale to nic na jejích citech k němu nezměnilo. Aki netušila, co se s Uchiha klanem stalo, ale příliš ji to nezajímalo. Svůj názor na ně už vytvořený vpodstatě měla.

,,Jsou si tak neskutečně podobní," postěžovala si, natáhla se na postel a upřeně koukala do stropu. Fakt, že jí Sasuke připomíná Itachiho, se jí příliš nezamlouval. A to, že s ním má být bůhvíjak dlouho v jednom týmu, se jí taky nelíbilo.

,,Proboha..." Čím více si uvědomovala, že se teď chová jako rozmazlené, ukňourané děcko, tím zahanbeněji se cítila. Co se to s ní děje? Má být ráda, že je volná, že má svůj vlastní domov. ,,Přece mě další Uchiha jen tak nerozhodí. Třeba nebude tak...hrozný..." snažila se si namluvit, ale už jen ta slova jí nešla přes pusu. Aki se ho sice nebála, ale vzpomínky na Itachiho byly příliš čerstvé a živé. Několikrát zamrkala, aby z myšlenek vypudila ty o starším Uchihovi, a dlouze si povzdychla.

,,Musím zajít za tím Narutem," řekla si a s touhle myšlenkou se překulila na bok, připravená vstoupit do říše snů a nočních můr.

***

A jak si Aki řekla, tak také udělala. Další den o půl deváté ráno stála vcelku nejistě před dveřmi bytu svého souseda a dumala nad tím, jestli má nebo nemá zaklepat. Netušila, jak se k ní ten blonďák bude chovat, když už o ní to podstatné ví. Doufala, že Tsunade to těm dvěma dostatečně vysvětlila.

,Klid, nemusí mě přece zajímat, co si o mě nějaký kluk myslí. Prostě mu to oznámím a půjdu na ten pitomý trénink,´ pomyslela si, zhluboka se nadechla a konečně zaklepala. Málem ani nestačila vydechnout a ze dveří vykoukla Narutova hlava. Vypadal, že je na dnešní trénink téměř připravený- až na to, že jeho světlé, rozježené vlasy ještě stále zely pod čapkou na spaní. Při tom pohledu musela Aki stěží potlačit úsměv a raději se soustředila na důvod své návštěvy.

,,Ahoj, Naruto," pozdravila ho a trpělivě čekala, než se blonďák dostane z počátečního šoku. Naruto se opravdu tvářil, jakoby viděl ducha.

,,Ehm, no...ahoj," vypadlo z něj a překvapeně se narovnal. Rázem si vzpoměl, co všechno se včera o té dívce dozvěděl a trochu se zastyděl za své předešlé chování k ní. Místo toho, aby se k ní choval přívětivě, jí jasně dával najevo, že k nim rozhodně nepatří. Nebylo to správné, ale zároveň se i přesto ještě nedokázal přinutit jí důvěřovat.

,,Promiň, že otravuju, ale můžu jít na chvíli dál? Potřebuju ti něco říct." Z přemýšlení jej vytrhl Akiin hlas. Pokud byl předtím překvapený, teď prožíval infarkt. Nedal to však na sobě znát a s širokým úsměvem ustoupil ode dveří, aby mohla projít dovnitř.

,,Díky," opětovala Aki mírně jeho úsměv a nesmírně se jí ulevilo. Nejistě vešla dovnitř a slyšela, jak za ní Naruto zavřel dveře.

,,Tak co bys ráda?" zajímal se blonďák, zády opřený o futra dveří a pozorně ji sledoval, jak se kolem sebe rozhlíží. Aki se k němu otočila zpátky čelem a rozhodně se mu zadívala do očí. Její nervozita byla v Narutově přítomnosti ta-tam. Netušila, co to mohlo způsobit, ale cítila se uvolněně.

,,Přišla jsem tě varovat," prohlásila vážně a udělala pár kroků kupředu až k němu. Naruto povytáhl obočí nahoru a ošil se. Byl z její blízkosti rozpačitý a jeho pohled, aniž by sám chtěl, směřoval k jejímu hrudníku. ,,A před čím?"

Aki si jeho pohledu všimla a lehce se otřásla. ,Uklidni se, on není jako ti ostatní,´ pomyslela si rychle, aby nějak zklidnila své vyplašené srdce. Narutův pohled jí připomněl pohledy, které tolik nenáviděla, i když jen velice vzdáleně. Otočila se tedy k němu zády a kousek poodešla.

,,Asi už víš, odkud jsme. Chci tě varovat před Akatsuki. Zaslechla jsem, co s tebou mají v úmyslu. Chtějí sílu lišky."

Naruto zalapal po dechu a notnou chvíli se nezmohl na slovo. Ano, věděl, že u nich čtyři roky byla. Netušil však, co všechno Aki ví a už vůbec se mu nelíbilo, co všechno ví o něm. Tohle by přece neměl nikdo takový vědět! ,Copak mi opravdu nezbývá nic jinýho, než jí jen tak věřit? Neznámé holce?´

,,Ty víš o Kyuubim?" ujišťoval se ještě pro jistotu a počkal si, dokud Aki nepřikývne. ,Takže to ví...Co mám sakra dělat? Mám se spolehnout, že to nikomu neřekne? Sakra..!´

,,Je to snad problém?" podivila se Aki a nechápavě natočila hlavu na stranu stojíc k němu opět čelem. Sledovala jeho reakce a byla jimi zmatená. Myslela si, že bude překvapený z faktu, že po něm pasou samotní Akatsuki, ti nejhorší z nejhorších, jenže ono to vypadalo, že je vykolejený z něčeho úplně jiného. Pomalu začínala litovat toho, že sem vůbec chodila. Naruto se tvářil neuvěřitelně vážně, po jeho uklidňujícím dětském úsměvu nebylo ani památky a atmosféra kolem relativně houstla. Ticho kolem protnul až Narutův povzdech, při kterém sebou Aki mírně trhla.

,,Poslyš, Aki," začal světlovlasý chlapec a strčil si ruce do oranžových kalhot, ,,to, že v sobě mám zapečetěného démona, ví jen několik lidí. Ani Sasuke, ani Sakura mezi ně nepatří. V minulosti...mi to způsobilo pár menších problémů, takže..." Nevěděl, jak jí to říct a Aki nevypadala, že by sama pochopila, co se po ní chce. Nikdy neuměl správně ormulovat slova. ,,Chci tě požádat, abys to nikomu neříkala. Nikdo se to nesmí dozvědět, jasný?" Uvědomoval si, že to mohlo znít trochu hrubě, ale to mu v tu chvíli těžkou hlavu nedělalo. Nutně potřeboval její slovo, záleželo na něm všechno, jeho nynější život na něm závisel.

,,Oni to neví?" zamrkala Aki překvapeně. Její nicneříkající maska byla už dávno pryč a byla z toho poměrně vynervovaná. Nechtěla dávat průchod svým pocitům, ne před ostatními, ale tahle návštěva se poněkud zvrtla. Měla v plánu to Narutovi oznámit, trochu se možná pokochat pohledem na jeho šokovaný obličej a pak zase jít. Teď jí však připadalo, že je to přesně naopak.

Naruto už nevydržel stát na jednom místě, a tak přešel přímo k Aki, která mimoděk o krok ustoupila.

,,Slíbíš mi to, že jo?" upřel na ni své modré oči a dívka v jeho hlase postřehla zoufalství.

,,Nevím sice, o co jde, ale je to tvoje věc. Pokud nechceš, abych to komukoli říkala, máš moje slovo," ujistila ho úzkostlivě a uhnula pohledem k zemi. Tenhle Naruto se jí nezamlouval. Podle Sakuřiného vyprávění a krátkého setkání na akademii si ho představovala jinak. ,Že by používal masky jako já? Ale proč by to dělal?´

,,Díky!" Aki k němu vzhlédla a užasla nad tou prudkou změnou. Naruto se zubil od ucha k uchu, ruce měl za hlavou a čišela z něj radost a úleva.

,Opravdu mi nezbývá nic jinýho, než jí věřit. Nebyl jsem k ní moc fér...´

,,J-jasně," zakoktala se Aki vyjeveně a úzkost z ní opadla. Nějakou neznámou silou byla nucena jeho úsměv upřímně opětovat, byla za tu změnu ráda. ,,Myslím, že už půjdu. Soudím, že o Akatsuki tedy víš."

,,Vím, ale i tak díky, že jsi mě přišla varovat. Vážím si toho, fakt že jo. Věřím ti, že budeš mlčet." Aki pouze souhlasně přikývla a prošla kolem něj směrem ke dveřím. ,Proč? Proč mě tak zahřálo u srdce, když řekl, že mi věří? Najednou mám chuť jeho důvěru nezklamat...Ten kluk je opravdu zvláštní, je jiný než ostatní...´

,,A Aki?" zvolal za dívkou Naruto a počkal, až se k němu sahajíc po klice otočí. Znovu si ji prohlédl od hlavy až k patě a usmál se. ,,Vítej mezi námi!" prohlásil upřímně se zdviženým palcem a Aki se při pohledu na něj neubránila smíchu.

,,Děkuju. A svoje slovo dodržím," přikývla a otevřela dveře vedoucí z bytu na chodbu. Jasně cítila, jak jí Naruto pomalu přirůstá k srdci stejně jako Sakura, a to s ním byla ani ne půl hodiny. Vzpoměla si, co růžovovlasá dívka říkala o jeho snu stát se Hokagem a musela uznat, že pro tu pozici by se celkem i hodil.

,,Mimochodem, Naruto, máš roztomilou čepičku," poznamenala s potutelným úsměvem a než za sebou dveře zavřela, nemohla si nevšimnout ruměnce, který ozdobil Narutovu potěšenou tvář.

Obrazek

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

xD kruteee

(neru-chan, 2. 6. 2009 19:19)

hejj mazec ja ci takyyy-tu cepicku xD- aa co nrjrychlejc dalll

...................

(Akyra, 1. 6. 2009 23:01)

to teda byl super díl honem dálší!

.......................

(Katty, 31. 5. 2009 11:25)

páni to bylo super, takže Naruto na chvíli bez masky no to mě podrž. Už se těším na ten tréning to bude určo super a taky na pasáž s hádkou však ty víš mno nebudu tu nic prozrazovat takže už mlčím. Fakt moc pěkné a super =3

Wiiiiii

(Naomi-san, 26. 5. 2009 18:21)

:) juuu paráda, tuhle povídku jsem slupla jako malinu XD, píšeš moc fajn, už se nemůžu dočkat dalšího dílu :)

Takže přece jen...

(Anita, 26. 5. 2009 0:41)

...a to bylo řečí, že prej pokráčko ještě dlouho nebude:P Povedlo se:)

sugoi!

(Kira, 25. 5. 2009 20:33)

to bylo krutýýýý! já věděla, že se mi to bude líbit a ty pořád že ne! *hluboce uražena*

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA