Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zrada

29. 5. 2008

Zrada

V Ryuzakiho hotelovém pokoji po další večerní poradě zůstal s Ryuzakim jen pan Yagami.  Oba se o něčem zuřivě dohadovali ohledně Lighta, který odešel s Matsudou a ostatními domů.

,,Ryuzaki, ale to je podlé i na tebe! Nikdy bych nevěřil, že zajdeš tak daleko! Měl jsem za to, že je Light zproštěn všech obvinění! Nechápu, co to zase zkoušíš!“ křičel pan Yagami a nevěřícně zíral na chlapce před sebou, který si do své už tak sladké kávy házel právě 11. kostku cukru.

,,Uklidněte se, pane Yagami. Nikdy jsem neřekl, že už Lighta nepodezřívám. Něco mi prostě říká, že právě váš syn je Kira. A proto jsem vám navrhl tohle řešení. Jestli to nezabere, pak už nevím. Máte úplnou pravdu, je to vůči Lightovi podlé, ale s trochou štěstí mi pak řekne, kdo je doopravdy Kira a jak zabíjí. Potřebuji už jen váš souhlas. Takže? Jste ochotný to risknout? Nemáme už čas na sentimenty,“ vysvětlil Ryuzaki s ledovým klidem a lžičkou míchal lenivými pohyby cukr v kávě. Oba se teď upřeně zadívali na miniaturní vír, který se v šálku díky intenzivnímu míchání utvořil. Trvalo hodnou chvíli, než jeden z nich opět promluvil.

,,Dobře, jak myslíš, Ryuzaki. Ale měl bys vědět, že se mi to hluboce příčí, takhle mého syna zneužít,“ povzdychl si pan Yagami rezignovaně a kapesníkem si setřel pot z čela. Ryuzakimu po tváři přeběhl nepatrný úsměv a přikývl. Hned nato zvážněl.

,,Vážím si vaší důvěry. Řekněte dnes Lightovi, že zítra s ním chci něco důležitého probrat, ať se staví kolem sedmé večer. Chápu, že s tím příliš nesouhlasíte a obdivuji vás, že jste na to přistoupil.“

,,Víš, Ryuzaki, udělal jsem to, protože pevně věřím, že Light není Kira,“ pousmál se pan Yagami, dopil kávu a vstal. ,,Vyřídím mu to ještě dnes večer, hned jak přijdu domů,“ dodal a s přáním hezké noci si vzal tašku a odešel. Ryuzaki ho vyprovodil ke dveřím, a první místnost, kterou navštívil, byla kuchyň. Když se vracel zpět do obýváku, pusu měl napěchovanou cukrovím, které snad ani nebylo možné strávit. Aniž by se zadusil všemi těmi sladkostmi, hodil sebou Ryuzaki na pohovku, ruce si dal za hlavu, snažil se rozžvýkat  veškerou potravu a přemýšlel. Už zítra… Ne že by se mu do toho nechtělo, poslední dobou myslel na Lighta až nepříjemně často, ale to, že musí svést Lighta jen kvůli jedné, nutno podotknout podstatné informaci se mu příčila stejně jako panu Yagamimu, ne-li více. Taky ho už několikrát napadlo, že Light uteče a zavrhne ho, ale z nějakého neznámého důvodu tuhle myšlenku ihned odehnal. Myslel na to, co asi Light dělá právě teď a taky na to, jak bude reagovat, až zítra zjistí, proč ho k sobě takhle večer pozval. Představoval si jeho krásnou, perfektně tvarovanou, ohromenou tvář a musel se ušklíbnout. Něco mu sice říkalo, ať to nedělá, že to nedopadne dobře, ale jeho srdce si dělalo, co se mu zrovna zlíbilo. Ani nevěděl jak, ale brzy usnul a zdálo se mu o zítřejší události, která se však proměnila v noční můru. A to nejen v jeho snu…

                                                                         ***

,,Zajímalo by mě, co po mě Ryuzaki zase chce. Podle toho, jak se tvářil otec, nebude to nic příjemného,“ brblal Light celou cestu potichu, když šel přímo do hotelu, kde byl Ryuzaki ubytovaný. Celý den mu to vrtalo hlavou. Pár teorií sice měl a na každou se pečlivě připravil, ale ve skutečnosti byl z Ryuzakiho chování celý nejistý. Ryuuka pro jistotu s sebou nebral, měl zvláštní pocit, že by tam být neměl. Ryuukovi se nejdříve nechtělo zůstat doma, ale jakmile Light donesl do pokoje plnou mísu jablek, s radostí ho poslal pryč samotného. Když Light konečně dorazil k hotelu, zničehonic mu zazvonil mobil. Vešel dovnitř, aby nestál v té zimě venku, a vytáhl ho z kapsy kožené bundy. ,Proč mi jen volá?´ pomyslel si překvapeně a zvedl hovor.

,,Lighte, kde jsi?“ ozval se z druhé strany sítě Ryuzakiho zkreslený hlas.

,,Už jsem v hotelu, klid. Hele, co se děje? Proč jsi mě sem pozval? Staráš se jako moje máma,“ mračil se Light nevrle a netrpělivě očekával odpověď.

,,Už jsi tady? No konečně, máš deset minut zpoždění,“ ulevil si Ryuzaki a zavěsil.

,,Co to- Počkej!“ křikl Light do telefonu, ale ozývalo se jen ustavičné pípání. ,,Idiot jeden, ani mi neodpoví…“ Schoval mobil zpátky a pomalu se šoural po schodech nahoru. Uvítaly ho otevřené dveře a Ryuzakiho úsměv, který Lighta totálně rozhodil.

,,Začínal jsem si dělat starosti, kde jsi,“ uchechtl se Ryuzaki a ustoupil ode dveří, aby mohl Light projít.

,,Tos nemusel,“ zabručel Light otráveně. Zrovna dneska by byl raději někde úplně jinde. Uvědomil si, že s Ryuzakim ještě nikdy nebyl sám v jedné místnosti, možná proto se cítil tak bezbranně a zranitelně.

,,Tak, proč jsi se mnou chtěl mluvit? A prosím, jdi rovnou k věci. Týká se to zase Kiry, nemám pravdu?“ vyjel na Ryuzakiho a odložil si na věšák svou bundu.

,,Jsi velmi bystrý, Yagami, jako vždy. U tebe už mě nejspíš nic nepřekvapí. Ale tentokrát to nemá s Kirou nic společného. Dáš si něco?“ pousmál se Ryuzaki potutelně, protáhl se kolem Lighta tak, aby se o něj celým tělem otřel a šel rovnou do kuchyně. Light se celý roztřásl a pocítil v zádech a v břiše zvláštní mrazení. Byl z toho docela vynervovaný, a tak si en řekl o čaj a raději šel rovnou do obýváku. Zatímco Ryuzaki poslušně vařil čaj, Light přešel k oknu a pohlédl dolů. Venku už byla tma a všude venku svítila světla.

,,Kam se to díváš?“ Light sebou polekaně trhl a otočil se k Ryuzakimu, který si ho zezadu zvědavě prohlížel. V ruce držel dva šálky čaje, které položil na malý stolek uprostřed místnosti.

,,Ale, jen tak ven.“

,,A o čem přemýšlíš?“

,,Poslyš, o co ti jde, Ryuzaki? To je snad moje věc, ne? Řekneš mi tedy, proč jsi sem pozval jen mě a ne i ostatní?“

,,Posaď se, prosím,“ vyzval ho Ryuzaki a sám hupsnul na pohovku u stolku. Light trochu zaskočeně přikývl a pomalými kroky se vydal k pohovce naproti. Když ale míjel Ryuzakiho, černovlasý chlapec ho bleskově chytil za zápěstí a stáhl na uvolněné místo hned vedle sebe.

,,Co to- Co to děláš!“ vykoktal ze sebe Light a nevěřícně zíral do jeho usmívající se tváře.

,,Nedělej hloupého, Yagami. Určitě ti už došlo, proč jsem tě dnes večer sem samotného pozval,“ namítl Ryuzaki a přisunul se k němu blíž. Light by se nejraději na místě vypařil, ale místo toho mohl postupně rudnout a tisknout se co nejblíže k opěradlu. ,Je moc blízko!´ pomyslel si k smrti vyděšený, když ho od Ryuzakiho dělily milimetry.

,,Lighte Yagami…“ šeptl Ryuzaki s napůl zavřenýma očima, překonal tu zbývající vzdálenost mezi nimi a jemně chlapce políbil. Light otevřel zeširoka oči a strnule se díval, jak Ryuzaki tlačí svými hebkými a plnýma rty na ty jeho. Myslel si, že je na to připravený, ale nebyl, ani zdaleka ne.

,Spolupracuj!´ blesklo mu hlavou. Jeho mysl Kiry něco takového nepřipouštěla, ale tělo si tentokrát dělalo, co si zachtělo. Instinktivně mu začal na jeho něžné polibky odpovídat svými dychtivými a rukama mu vjel do těch jeho rozježených vlasů. Ryuzaki si Lightovou spoluprací dodal odvahy a jazykem se mu probojoval do úst, kde je začal aktivně zkoumat. Teď už spolupracovala i Lightovi mysl, která se už nemohla dočkat, co se bude dít dál. Ryuzaki byl na tom zřejmě stejně, protože se i s Lightem položil na pohovku, obkročmo si na něj sedl a na chvíli se od něj odtrhl. Pohlédl mu hluboko do hnědých očí, a když nezahlédl žádný odpor, s touhou, která mu kolovala v žilách, se vrhl na Lightovo tělo. Jazykem začal přejíždět k jeho ušnímu lalůčku, a po chvíli přes šíji ke klíční kosti. Ryuzakimu už to ani nepřipadalo hloupé- právě naopak. Jakoby úplně zapomněl, jaký tohle všechno má smysl, stáhl Lightovi košili.

,,P-proč…?“ vydal ze sebe Light a ztěžka oddychoval. Ryuzaki zvedl překvapeně hlavu.

,,Toužím po tobě,“ odpověděl jednoduše bez sebemenší známky rozpaků a kousl ho do spodního rtu. Light slabě zasténal, ale už jen to přivádělo Ryuzakiho do extáze. Okamžitě chtěl slyšet více a začal ho líbat na odhaleném těle. Po chvíli skutečně dostal, co chtěl, Light mu vzdychal v náručí. Užíval si moci, kterou nad ním teď měl a nezajímalo ho, že s největší pravděpodobností líbá Kiru. Teď se na Lighta díval jako na svou vyhlédnutou kořist, kterou musí za každou cenu získat. Hladil a laskal Lightovo vypracované břišní svalstvo a nemohl se toho pohledu nabažit. Pak mu pohled padl na jeho kalhoty. Mlsně se usmál a už-už se na ně chtěl vrhnout, když se najednou Light prudce posadil a shodil tím Ryuzakiho ze sebe. Ten se na něj zklamaným pohledem zadíval a nemohl z něj spustit oči.

,,Promiň, ale…Já…Nevím, jestli…No…M-můžu se jít vysprchovat?“ vykoktal ze sebe Light a uhnul pohledem. Ryuzaki protáhl obličej a beze slov ukázal prstem na místnost vedle. Light se ihned zvedl a rychlým krokem zmizel za dveřmi koupelny. Ryuzaki mohl jen sledovat, jak mu jeho kořist proklouzává mezi prsty…

                                                                 ***

Sotva za sebou Light zavřel dveře, svezl se na kolena a ukazováčkem si přejížděl po rtech, kde ještě před chvílí cítil ty Ryuzakiho. Nemohl uvěřit tomu, co se to s ním dělo. Jakoby ho touha a vášeň úplně ovládly…Ne, teď už musí myslet jen na jedno, a to jak nejrychleji se odtud dostat, aby mohl do deníku napsat jména dalších zločinců. Zvedl se s rozhodným pohledem na nohy, ale když se kolem sebe pořádně rozhlédl, čekala ho dvě nemilá překvapení- místo sprchového koutu v koupelně trůnila prostorná vana, a to horší- v zámku nebyl žádný klíč. Lighta se opět zmocnila nervozita, ale potlačil ji. Napustil vanu, svlékl se a sedl si do ní. Kolena si přitáhl k sobě a nechal se unášet horkou vodou. Pár minut tam takhle seděl se zavřenýma očima a spokojeným úsměvem, když ho zničehonic probralo důrazné odkašlání. Light sebou trhl a překvapeně vykřikl, když si všiml, že u dveří stojí Ryuzaki se širokým úsměvem. Jeho pohled se mu vůbec nezamlouval- byl jako dítě, které se právě chystá vrhnout na svůj první narozeninový dárek.

,,Jak dlouho jsi tu?! A proč sem vůbec lezeš?!“ utrhl se na něj Light a mimoděk si kolena přitáhl blíž k sobě.

,,Uklidni se, zapomněl sis mýdlo a ručník, tak jsem ti je přinesl,“ ujistil ho Ryuzaki a ukázal na předměty ve svých rukou. Light jen přikývl a znovu zavřel oči. Jindy by je z Ryuzakiho nespustil, ale horká voda mu zřejmě bránila v řádném myšlení. Chvíli se nic nedělo, a pak…

,,Mohu ti umýt záda?“ slyšel Ryuzakiho hlas jakoby vzdáleně. Ještě ani neodpověděl, a už cítil na své nahé kůži přejíždět chlapcovu jemnou ruku s mýdlem. Byl to tak příjemný pocit, že se ani nesnažil protestovat. Ryuzaki měl nejspíš ale hlubší plány a se zády se nespokojil. Když Lightovi mýdlem poprvé přejel po břiše, Light celý ztuhnul.

,,Uklidni se, Lighte. Já tě přece nekousnu,“ zašeptal mu Ryuzaki roztouženým hlasem do ucha, který svědčil o pravém opaku. Aby napravil atmosféru, opravdu ho lehce kousl do krku. Light jemně vzdychl a začal se opravdu uvolňovat.

,,No vidíš,“ konejšil ho Ryuzaki a líbal ho zezadu na krk, přitom se přidržoval jednou rukou okraje vany, aby neskončil i s oblečením ve vodě. Light sklonil hlavu, aby měl Ryuzaki větší prostor a trochu od sebe pooddálil v nepozornosti i kolena. Přesně na tohle Ryuzaki čekal a své příležitosti hned využil. Přestal ho umývat na hrudi, jedním přímým pohybem zajel k jeho klínu a mýdlem jemně přetřel.

,,Ryu-zaki!“ vyjekl Light překvapeně, zaklonil hlavu a zasténal.

,,Ano, Lighte?“ usmál se Ryuzaki zářivě a odtáhl ruku. Light se zamračil, drapl ho za zápěstí a přiložil si ji zpátky. Ryuzakimu se blýsklo v očích a klekl si na zem.

,,Roztáhni nohy, Lighte,“ přikázal a druhou rukou ho pohladil po jeho krásné tváři. Light zavřel oči a aniž by si to uvědomoval, uposlechl jako loutka.. Ryuzaki vzal jeho úd nejprve jen lehce do ruky, aby si ověřil, co to s Lightem udělá. Light se ale tak snadno nedal, zatnul zuby a nevydal ze sebe ani hlásku. To se Ryuzakimu příliš nezamlouvalo, chtěl ho slyšet, jak se mu to líbí. Pak ale pochopil Lightovu lišáckou hru a ušklíbl se. Nejdříve po něm jen zlehka přejížděl prsty a sledoval, jak se Light chvěje po celém těle. Jenže už po pár minutách ho to přestalo bavit, chtěl získat více, a tak ho prudce začal třít. Light otevřel pusu v němém výkřiku a hlasitě zasténal slastí, která zachvátila jeho tělo. Ryuzaki cítil Lightovo vzrušení a i on sám nebyl úplně klidný.

,Panebože, co to dělám?´ pomyslel si Light zděšeně a snažil se přinutit své tělo, aby vzdorovalo tomu nečekanému přívalu rozkoše. Jenže bez úspěchu, ten nátlak byl i na Kiru příliš silný, a tak mu nezbývalo nic jiného než se podřídit. Cítil, že už to brzy skončí a byl natolik vzrušený, že se raději o nic dalšího nesnažil a poddával se tomu úžasnému pocitu. Cítil, jak Ryuzaki rukou přiráží silněji a silněji, jak se z něj snaží dostat ty nejhlasitější steny, a on mu vyhovuje. Light se pevně chytil okraje vany, propnul se v luk a s výkřikem jména svého společníka vyvrcholil.

Ryuzaki pocítil ve své ruce letmé škubnutí a jen matně si uvědomoval, že Light už je. Jediné, na co se plně soustředil, byl Lightův poslední výkřik. Bylo úžasné slyšet svoje jméno...Vytáhl ruku z vody, postavil se na nohy a utřel si ji do ručníku, který mu přinesl. Light to mezitím těžce rozdýchával a znovu se ve vodě schoulil do klubíčka. Teprve teď na vlastní kůži pocítil, že voda už vychladla.

,,Ehm, Ryuzaki?“ hlesl směrem k chlapci, který k němu s tázavým pohledem zvedl hlavu. ,,Chtěl bych už vylézt.“ Ryuzaki natočil hlavu na stranu a nechápavě na něj pohlédl.

,,A? Chceš pomoct s oblékáním?“ Light zaslechl v jeho hlase jistou naději a rychle zavrtěl hlavou.

,,Ne, jen bych se chtěl obléct v soukromí.“

,,Lighte, po tomhle už žádné soukromí přede mnou nepotřebuješ, nemyslíš?“ uchechtl se Ryuzaki a mrkl na něj. Light zrudl vzteky- už zase si s ním hraje!

,,Ne, to tedy nemyslím. Ryuzaki, prosím!“ Ryuzaki posmutněl a jeho dychtivý pohled zmizel. Lehce pokrčil rameny a se zklamaným pohledem odešel. Zato Light si oddychl, připadal si hloupě, když byl nahý a Ryuzaki oblečený. Rychle z vany vylezl, osušil se ručníkem a oblékl se. Naposledy pohlédl na vanu, ze které ani nevypustil vodu a vyšel z koupelny. Sotva za sebou zavřel dveře, vrhl se na něj Ryuzaki. Než se vůbec stačil nadechnout, byl přitlačen ke stěně, a o vteřinu později cítil Ryuzakiho jazyk v puse i jeho slaďoučké rty. Lightovi už pomalu docházel dech, chytil tedy Ryuzakiho za ramena a odtrhl od sebe. Chlapec měl zastřený výraz v očích a jazykem si olízl spodní ret.

,,Co je to s tebou? Nikdy se takhle nechováš,“ vyčetl mu Light, vzal jeho obličej do dlaní a něžně políbil na čelo.

,,Ty taky ne, Kiro,“ hlesl Ryuzaki a ani si neuvědomoval, co říká. Light strnul a ruce spustil podél těla.

,,Tak proto…To jen kvůli tomu…“ zašeptal a ublíženě zkřivil obličej. Ryuzaki zesinal a divoce zavrtěl hlavou.

,,Ne, tak to není! Lighte, poslouchej mě!“ křikl zoufale, ale to už se po Lightově tváři kutálely slzy.

,,A já m-myslel, že o mě máš doopravdy z-zájem…Byl jsem hlupák…“ vysmál se sám sobě a o krok poodstoupil. Ryuzaki stále vrtěl hlavou a při jeho slovech ho bodlo u srdce. Tohle rozhodně slyšet nechtěl…Přešel k němu  a slzy začal něžně slíbávat. Light ho ale prudce od sebe odstrčil a Ryuzaki spadl po zádech na zem, až bolestně vyjekl.

,,Nechápu, jak jsem ti mohl naletět!“ rozkřikl se na něj Light a z očí se mu valily další a další slzy. ,,A já myslel, že jsme přátelé! Tvrdil jsi, že jsem tvůj přítel, a ty mě takhle podrazíš! To všechno jen kvůli Kirovi! Já jsem ti věřil, důvěřoval! Doufám, že jsi dostal, cos chtěl a že sis užil, ale já Kira nejsem a nevím, kdo jím je! Snad ti to za to stálo, Ryuzaki!“ Light popadl bundu a běžel ke dveřím, nevšímaje si Ryuzakiho zoufalého volání.

Dveře pokoje se zavřely a Ryuzaki zůstal sám. Seděl na zemi, kde ho Light shodil a nenáviděl sám sebe. Jen stěží se snažil zadržovat slzy, které se mu nemilosrdně draly do očí.

,,Kruci!“ zařval zkroušeně a bouchl pěstí do zdi vedle sebe. Hned začal svého plánu litovat, ale ještě více mu bylo líto Lighta. Ani ho litovat nemusel…

                                                                     ***

,,Ubohý L…Kdo má navrch teď?“ pomyslel si Light vítězoslavně, usušil si slzy falše a klidným krokem vyrazil z hotelu zpátky domů.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Woooooooooooooooow

(Hiei/Near, 1. 5. 2011 15:55)

Páni, to bylo vážně skvělé!!!! Já se u toho vážně málem rozbrečela.Chudinka Ryuzaki.Ale úplně to na Lighta sedlo-on si žádnou lásku nezaslouží.Moc moc pěkné piš dál!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

*beze slov valí oči*

(TruTru, 1. 11. 2009 12:29)

WoW! OMGackt! SuGoi!!!!! hontoni!! Tohle by si zasloužilo pokračko XDDDD

och to bolo uzasne!!!! :o)))

(mishelka, 18. 4. 2009 13:12)

vazne skvele!!!.....DN poznam len chvilku ale hned ako som to pozerala som si tento par davala do kopi...toto je moja zatial len tretia poviedka o DN a tomto pari...citala som ze light bol ten dominatnejsi ......ale to mi niako nesedi...ryuzaky je ten co by to mal viest.....aj ked nakonci to vizera ze vyhral zase light.....no tak to ma byt neviem ale lubilo sa mi to :o))....toto je moja prva poviedka od teba ....ale asi nezostane posledna :o)

WOW!!!

(Terkalina, 27. 3. 2009 22:12)

To bylo skvělý!!!!! Úžasný!!!! Pls že zas napíšeš nějakou na DN!!? Plssssssss!

Sqvěěěělííí

(Sasuke-kun, 7. 2. 2009 13:45)

Jeee tak tohle je opravdu sqvělej příběh...:)) moc se to autorce povedlo....Hlavně ten konec...

úúúúúžasnýýýý....

(Ajka, 29. 1. 2009 17:39)

naprosto dokonalý....smekám...vááážně...krásný...a co takle pokráčko???...xD...nemůžeš to přece nechat jen tak...prosíííííím...

Teda!!!

(Mauinka001, 23. 12. 2008 22:56)

Klobouk Dolu...Fakt hustý...Ten Lightbyl fakt hustej,ten konec me dostal!!!! Uplne nej!Chladrokrevnost za kazde situace... masakr...

wau

(Arkela, 17. 11. 2008 2:43)

já teda nemám slov ten Light mě teda fakt naštval a to taqk že dost ale to se dalo čekatř :) moc pěkně se to četlo...chtělo by to pokráčko

ou! xD

(Amanda, 19. 10. 2008 22:25)

tk to bylo fakt podlý! xD super :)

Pokráčko plsky

(Lenna, 18. 10. 2008 18:01)

Jj....pokráčko,nebo alespon jinou na tenhle stil....ako L a Light..plsky mooooc

Tak tohle...

(Sax, 24. 9. 2008 8:37)

...bylo dost dobrý... Chudák L, ale stejně se mi ten konec líbil nejvíc. ^_^

...

(Ai-chan, 8. 8. 2008 21:19)

ten Raito mě vážně naštval, ale chtělo by to poktačování

no teda...

(haru, 1. 7. 2008 18:59)

...Raito je ale haajzeel XD...no proste úžasné a pri tých slzičkách jedna(dve, tri...) skanula aj mne TT_TT

Nasral !! :D

(Little_bad_Nickcy, 24. 6. 2008 15:43)

ten mě ale nasral chudáček riuzaky !! :'( :DD bylo to užžaa

hej

(Svip, 9. 6. 2008 14:56)

to už je konec??? škoda. :'( jako konec mě dostal :D:D:D

...

(Durcenwe, 3. 6. 2008 1:25)

Pěkné... opravdu pěkné... jen ty slzy by myslím L odhalil, protože byly na Raita až nepatřičně přehrané... ale jinak se mi to skutečně líbilo...

buhehe *w*

(darknesska, 31. 5. 2008 14:50)

Raito je ale páááárcháánt! XDDD to se mi líbí! XDDDD

........

(jun...sss, 29. 5. 2008 23:21)

L/Raito užasný to pár..dobře Matt/Mello mám sice raději ale tenhle pár mám taky ráda (obzvlášt po jistém doujinshi..kde měl Raito krásný uke pohled* roztekla se*

Pěkná povídka..Kira je drsňák..musím říct že mě ty slzy zmátli ale po přečtení konce..už to bylo jasné..

pam pam pam... xD

(k-katti, 29. 5. 2008 19:58)

Ááááá- Raitoooo, Ryuzakíííí ♥ Miluji je obáááá xD *Near se k ní otočí zády a začne si hrát s kostkami* Néééé *Katti-chan ho jde hned utěšit, že jen on je ten první xD*
Áááááá- to bylo nádherný ^___^ Umět je tak psát i já xDDD omg- ty umíš udržet ty jejich charaktery- to je dobrýýý (huh- až trochu na ten konec u Raita xD) ale jinak- četlo se to jedna báseň...
Nechceš něco takového psát častěji??? xD Já jen, že ten pár tak zbožňuju a ty by jsi mi udělala radost- velkou.. a to za to stojí, ne?! xDDD
Joooo... xD tak zatím pp a já jdu tiše oplakával Ryuzakiho TT_____TT

SUPER ! ! ! !

(Yuiko, 29. 5. 2008 19:39)

Ty vogo já jak četla tu část od toho kdy L řekl Raitovi:Ty taky, Kiro'' ,tak jsem se málem rozbrečela T_T Ale s tím koncem jsi mě teda odstala. Chudák L, udělal ze sebe tak trochu blba :D :D Kdyby věděl, co je Light opravdu zač :D :D :D