Black Jack
Black Jack
POZN. DARKY - CHAN: Tento příběh se odehrává v Londýně roku 1888, což by vám už i podle názvu mohlo napovědět * který je dvojsmyslný*, že se jedná o Jacka „Rozparovače“. Myslíte si, že oběťmi tohoto sériového vraha byly pouze ženy? Omyl…
Warning: Shounen-ai
Písnička použitá od Daniela Landy – Vodrhovačka, malinko upravená, snad mi to Daniel odpustí… A bez dalších okolků, dámy a pánové, pusťte se do světa před více než 1000 lety…
Muž sedící u baru. V ruce převrací prázdnou skleničku od Whisky a marně si láme hlavu s novým případem, který mu přidělil tohle pondělí hlavní inspektor londýnské policie.
Nevěnoval tomu zvláštní pozornost, proto tenhle případ přenechal nováčkovi –jemu. Jeho první případ, nesmí selhat.
,,Smím si přisednout?“ ozval se za ním známí hlas.
Ani se neotočil, jen vydal souhlasný zvuk, který považoval za dostatečnou odpověď.
,,Vypadáte unaveně, detektive…“ poznamenal, když si objednal skleničku brandy a upřeně druhému muži pohlédl do obličeje.
Ten si posměšně odfkl.
,,Zato z Vás energie přímo sálá, doktore.“ Řekl ironicky a mávl na hostinského, aby mu ještě dolil. Jeho přítel se zasmál.
,,Prý ti předali případ té prostitutky?“ přešel z formálnosti na obyčejnou konverzači se svým starým známím.
,,Hmm.“
,,A?“
,,Nic.“
,,Povídá se,“ začal a kopnul do sebe brandy, kterou mu přinesli. ,,Že byla podivně znetvořená.“
,,To se povídá správně.“ Přisvědčil a přisunul si k sobě už popáté dolitou sklenku.
,,Už máš na někoho podezření?“ vábil z něj dál přítel informace.
,,Podezřelí jsou zatím všichni doktore.“ Oznámil mu úsečně. Neměl z toho případu radost, ta žena měla rozdrásané hrdlo – nevědomky si sáhl na krk. A o zbytku? Vypadalo to jako by ji dotyčný pitval za živa…
,,I já, detektive?“ naklonil se k němu a ta slova mu pošeptal do ucha.
Detektiv sebou bezděčně trhl, vůbec nezpozoroval přítelovu blízkost. Ale rychle se sebral a odstrčil ho.
,,Ano, i vy.“ Neměl náladu se tu vybavovat, i když byl doktor jeho dobrým přítelem, chtěl být sám. Alespoň dnes… Sebral svůj kabát a klobouk. Oblékl se a se zdvořilým, nicméně příkrým rozloučením, dal jasně najevo, že odchází a nechce, aby ho doprovázel. Hodil na stůl peníze za útratu a odkráčel ven na ulici.
Procházel temnými uličkami Londýna a pokoušel se myslet na vše možné jen ne na brutální vraždu. Vzpomněl si na doktora, byli přáteli už velmi dlouhou dobu. Před 3 lety spolu měli dokonce vážnější vztah, ale skončilo to. Teď mu bylo 23 let a doktorovi 27.
Mladické pobláznění… ušklíbl se v duchu.
Náhle se mu ale před očima objevila postava té zavražděné dívky z rozervaným hrdlem.
Jestli je někdo nevinný, tak je to zaručeně on…
- Ani nevěděl jak strašně se spletl…
Druhý den ho probudil zvonek u domovních dveří. Rozlepil oči a donutil se podívat na kyvadlové hodiny naproti jeho posteli. Ukazovaly čtyři ráno! Namáhavě se zvedl a sešel po schodišti dolů do haly. Otevřel a hodlal dotyčného pěkně seřvat. Už otvíral pusu, aby si to osoba vyslechla pár “pěkných“ slovíček. Ještě že se nejdřív podíval kdo to tam stojí. Byl to jeho nadřízený, jež mu svěřil ten spropadený případ. Spolkl ty nejhorší nadávky a místo toho se zeptal:
,,A, ispektor Rude, čemu vděčím za tu časnou návštěvu?“ neodpustil si rýpnout! Copak to se dělá, budit normální lidi ve čtyři ráno, když mu pracovní doba začíná až v sedm?!
,,Moc si nevyskakujte!“ vyštěkl jeho nadřízený a měřil si ho ledovým pohledem, který nevěstil nic dobrého. ,,To mě tu necháte stát na prahu vašeho domu?!“ vztekal se a jal mladého muže vystrkoval ode dveří, aby se jimi mohl procpat. Rude byl totiž robusní postavy, banděro měl jako dvě těhotné ženy v devátém měsíci, ale to by nebylo tak nejhorší, mnohem víc mu vadilo to jeho chování. Jméno Rude * v překladu- Hrubý, primitivní * k němu náramně pasovalo!
V duchu si tedy jen povzdechl a pustil ho dovnitř.
,,Tak co mi nesete, inspektore?“ Zeptal se spěšně. Nechtěl totiž, aby mu tu tenhle týpek oxidoval dýl, než bylo nutné.
Rude, který ještě ani nestihl dosednout do křesla s temně modrým potahem v obývacím pokoji, se už už nadechoval k dalšímu výbuchu vzteku.
,,Co si to dovo-“
,,Co mi nesete, inspektore?!“ zopakoval vyšším hlasem. Neměl náladu na uřvanýho panáka, co se mu usadil v obývacím pokoji. Byla sice pravda, že by si tohle neměl dovolit, ale byly čtyři ráno a on nevrlý.
Rude si ho chvilku měřil navztekaným pohledem, ale pak spustil:
,,Našli další dvě dívky. Těla měla stejně tak znetvořená jako ta první štětka z Birch street. Našli je nedaleko od tamtud v postraní uličce u krčmi Děravá kapsa.“ Odpověděl stroze a když se nedočkal žádné odezvy zvedl oči k místu, kde ještě před chvílí stál jeho hostitel. Teď tam nebyl a Rudea to z nějakého neznámého důvodu dopálilo tak, že začal rudnout jako přezrálé rajče.
,,Charlesi Stroke!“ zahřměl, div se celý dům nezatřásl. ,,Vy špatně skončíte, jestli mě budete dlouho štvát!“
Mladý muž sbíhal právě ze schodů dolů. Už byl převlečený a učesaný. Nevšímal si nadřízeného, který za ním chrlil nadávky všeho druhu, a škodolibě mu zabouchl dveře před nosem, když chtěl vyjít za ním.
Ze stáje vedle domu si vyvedl koně, na kterého spěšně nasedl a uháněl k onomu místu.
,,Detektive Stroke,“ uvítal ho jeden z vyšetřovatelů, kteří už byli na místě.
Charles sesedl z koně.
,,Tak to mi řekněte,“ mrčil se a kráčel k místu, kde došlo k oněm vraždám. ,,Jak je možné, že tu jste dřív než já?“
Vyšetřovatel se pousmál.
,,Já jsem ten, kdo je našel.“ Vysvětlil.
,,Aha.“
Prodral se davem policistů, kteří stáli kolem obou žen. Detektiv si k nim klekl a prohlédl je. Ani si nevšiml, že mu kalhoty na kolenech nasákly krví. Zachviličku k němu přiklusal písař s nažhaveným perem a kouskem papíru na tvrdé podložce.
,,Ženy byly zohaveny dlouhými úzkými řezy přes krk, ňadra a trup. Smrt nastala kolem druhé hodiny ranní, následkem vykrvácení z hlubokých ran na krku a v oblasti břšní.“
Sledoval ja písaři šmejdí pero po papíře.
,,Všechno?“ zeptal se když zdvihl oči od papíru.
,,A-“
,,TO NÉ!“ dívčí křik přerušil jeho odpověď.
,,Co tu dělají civilové?! Mají sem vztup zakázaný!“ vybuchl podrážděně a rázoval si to k centru hluku.
,,CO TU SAKRA- Polly?“ ještě než stačil vysypat všechny možné i nemožné nadávky na účet civila, zarazil se. Tu dívku znal! Byla to jeho kamarádka z dětství, ale měl za to že se odstěhovala do Manchesteru s rodinou.
,,Cha – Charles? Charles Stroke?“ vykulila svá zelená kukadla. ,,Ach, Charlesi!“ vypískla pak a vrhla se mu kolem krku. ,,To on je zabil!“ vzlykala mu do kabátu. ,,A příště to budu já!“ popotáhla.
,,Kdo on? Polly, no tak mluv!“ na rozdíl od roztřesené dívky, měl pevný hlas.
,,N – No, Rozparovač přece!“
Přezdívka… Blesklo mu hlavou.
,,Klid, uklidni se.“
,,Jak se asi můžu uklidnit?!“ zakvílela v zápětí histericky. ,,On mě zabije!“
,,Jak to můžeš vědět?“ pokoušel se o vlídný ton, ale znělo to tak nějak jinak než chtěl.
,,Proboha! Vždyť on likviduje šlapky v celém okolí Charlesi!“
,,Prosímtě! Šla – tedy dívek “stejného řemesla“ jako ty jsou tu desítky! Proč by si vybíral právě tebe?!“
,,Já – já… Nevím! Je to předtucha, chápeš?“ vysvětlila. ,,Předtucha něčeho zlého!“ pohlédla na něj skelným pohledem.
,,Předtuchy jsou blbost! Jsou jenom odrazem našeho strachu, Polly.“
,,Detektiv Stroke?“ Zeptal se poslíček, když vstoupil do kanceláře.
,,Ano to jsem já.“ Přisvědčil, ale nepovažoval za nutné zvedat oči od papíru, který před ním ležel na stole.
,,Tak tady ho máte.“ Řekl a položil mu balíček přímo před nos na ty dokumenty, od kterých se nehodlal odtrhnout.
,,Dobře, děkuju.“ Řekl konečně a zaplatil mu za službu. Potom se vzal balíček do rukou, chvíli ho v nich převaloval a poté otevřel. Uvnitř byl lístek popsaný úhledným písmem a pod tím listem…
,,Pane bože!“ vyjekl. To co viděl mu málem obrátilo žaludek naruby. Silný zápach rozkládajícího se masa ho uhodil do nosu jako železná pěst. Ucpal si tedy nos a přešel k oknu, otevřel ho a začal číst dopis.
Dobrý den, detektive,
Posílám Vám jednu polovinu ledviny, tu druhou jsem uvařil a snědl.
Byla moc dobrá.
S pozdravem,
Jack The Ripper
,,Sakra,“ zaklel a vylítl z kanceláře jako raketa. ,,Máme další oběť.“
Tělo mrtvé dívky nehledali dlouho. Charles musel být opět u ohledání těla. Tentokrát se ale zranění lišila. Už to nebyly ty četné úzké opakované ranky do stejného místa, ne. Teď byla oběť rozříznuta plynulým řezem od vaginy až po hrudní koš.
Tváře si všiml až naposled, protože jí měla zakrytou kusem hadru.
Zděsil se když jí spatřil, neznámá totiž nebyla neznámá, byla to Polly…
To není možné…
Přiběhl k němu jeden z podřízených vyšetřovatelů.
,,Pane,“ oslovil ho formálním tonem hlasu. ,,Opět nemáme žádné stopy.“ Ohlásil.
,,Že nemáme?“ zamračil se. Jednu měli. On jí měl. ,,Zjistěte, kdo všechno tudy procházel mezi druhou a třetí ranní.“ Když uviděl že se jeho podřízený hodlá vzpouřit dodal: ,,V okruhu jednoho kilometru.“
A opět seděl u baru. Když mu milostivě oznámili, že nikdo požadovaným parametrům neodpovídá. Co taky čekal? No, alespoň může říct, že se vraha snažili vypátrat. Ale jak znal toho břicháče Rudea, stejně mu to nebude nic platné.
Jack The Ripper… Tak takhle sis začal říkat? Docela to i sedí… Vrah, kterého nikdo neviděl a který vraždí štětky v okruhu jednoho kilometru… Přece by sem nejezdil z dálky, musí to být místní…
,,Detektive, kde se tu berete?“ ozval se za ním hlas, který mu teď z neznámého důvodu připadal podivně cizí. ,,Postrádal jsem Vás…“ dodal muž a přisedl si k němu.
,,Doktore…“ pozdravil. Neměl náladu se vybavovat, ikdyž to byl právě jeho přítel.
,,Jste nějak skleslý, stalo se něco?“ zeptal se zcela vážně, ale Charles to bral jako vtip.
Nevesele se zasmál a řekl: ,,Až na vraždícího maniaka, který se tu potlouká po nocích, je všechno zcela v pořádku.“
Nemohl vidět, jak se jeho společníkovi zaleskly oči, nemohl vědět, že dneska udělá pro něj osudný tah.
,,Co jste o něm zjistili?“ zeptal se pak doktor.
,,To jsou tajné policejní informace.“ Odpověděl stroze.
,,Ale své doměnky mi zdělit můžeš… Možná bych ti mohl pomoct. Víš, co se říká, víc hlav víc ví.“ Musel zjistit co o něm vědí. A v případě ohrožení je svést na falešnou stopu.
,,Tak dobře, ale pouze doměnky.“ Souhlasil a dal se do výkladu. ,,Myslím, že náš vrah je lékař.“
Druhého muže to znervoznilo, ale když promluvil, hlas se mu netřásl, mluvil klidně a odměřeně.
,,Proč si to myslíš?“
,,Protože ty řezy nebyly práce žádného amatéra. Tenhle chlápek věděl co dělá…“
,,Ach tak. A jak víš že to byl muž?“
,,Ženy toto povolání nevykonávají.“ Vysvětlil.
,,Takže víme že to byl muž a že je pravděpodobně lékař.“ Shrnul to. ,,Ještě něco?“
,,Řádí v okruhu jednoho likometru od středu města… Je místní.“
Neklidně se ošil.
,,Nepůjdeme ven? Tady je přece jen mnoho zvědavých uší…“ doktor nečekal na odpověď a zvedl se. Udělal chybu, obrovskou chybu. Nikdy neměl zjistit, že vrah je lékař. Že vrah je on.
Vyšli ven. Doktor byl v čele a mířil k nedalekému lesu.
,,Kam jdeme?“ optal se Charles.
,,Nevím, prostě pojďme.“
Chová se divně. Moc divně.
,,Doktore, nechceš mi něco říct?“
Už byli u první řady stromů.
Neodpověděl a šel dál.
,,Doktore…“
Znenadání se otočil, chytil ho za klop pláště a přirazil ho k jednomu z kmenů.
,,Miluju tě.“ Zašeptal mu těsně u ucha a vtiskl mu vášnivý polibek.
Charles zůstal stát jako přikovaný, tohle nečekal. Chtěl něco říct ale nemohl.
,,Ale,“ promluvil když se odtrhl. ,,Je tu jeden problém.“ Zašeptal a věnoval mu lehký polibek na krk. Charles zaklonil hlavu a tak nemohl vidět dýku, kterou si doktor mezití vytáhl.
,,J-Jaký problém?“ sykavě se nadechl.
,,Ty… Je mi líto Charlesi… Už jsi moc blízko.“
Do břicha se dýka noří,
romantika se boří.
Slinivka, játra… a tak dál,
Křiku jako když hoří.
,,T… Takže, to… ty…“ vydech překvapeně. Z úst mu vytekl pramínek karmínové tekutiny. ,,A- A já ti… Věřil…“ Sesunul se po kmeni dolů na zem, zanechávajíc za sebou krvavou stopu.
Naposledy se podíval nahoru do jeho tváře.
,,Jsem… Hlupák…“ Poslední slova, poslední výdech a srdce už nebilo…
Doktor si přiklekl k němu. Naposledy ho políbil na neživé rty a zašeptal to jediné slovo:
,,Odpusť…“ s tím se opět zvedl a otočil se k němu zády.
Zas tu svini nechytli,
zabil a už je v pytli.
Pálivej polibek na dobrou noc,
ještě než na to vlítli…
Od té noci, kdy našli detektiva Charlese Strokea mrtvého v lese, Jack Rozparovač už nikdy nezavraždil.
Zmizel…
Lidi nevěřte slibu,
děláte velkou chybu.
Někde pak v noci,
v cizí moci…
Bez pomoci…
- ,,Když někdo stojí za tebou, neznamená, že ti hlídá záda.“
Komentáře
Přehled komentářů
Týjo ta se fakt povedla
= P
(Hanka, 7. 1. 2009 0:34)zo bolo zaujímavé... teda, zaujímavý nápad a velmi pekne spracovaný.. *nadšene zdvihnuté palce*
obdivujem
(mekachimeka, 4. 1. 2009 21:29)
Téda...*zakoktala sa* To bolo zaujímavé...Nwm, čo na to povedať ešte som nečítala takéto niečo, ale rozhodne by som nebola schopná ani nič také napísať. Sugoi. Ja som vedela prečo sa mám tešiť na tie poviedky ^.^
.-.
(K-katti, 4. 1. 2009 17:14)Eh... Bylo to zajímavý- dobrý nápad napsat na Jacka... Huh, kdyby to nebylo "vážné téma" možná bych se i zasmála, ale... chudáček Charles- tak takový podraz určitě od doktora nečekal... huh, ale jinak to bylo pěkný ^_^
kawai TT-TT
(neru-chan, 4. 1. 2009 15:53)to je nadherna povidka...krásná..nemamslovnemamslov..poste kaswai..jen tak dál
---.
(Elon, 31. 7. 2010 22:35)